Home | O nás | Aktuality | Tiskové centrum | Hledám práci | Kontakty | English
Často kladené otázky
Časté otázky a odpovědi kladené v souvislosti s implementací nástroje JESSICA v regionu Moravskoslezsko.
Jaká je cena úvěru manažera FRM, za níž bude půjčovat peníze klientům (tj. úroková míra)?
Jaká by měla být jejich očekávaná míra návratnosti prostředků FRM? Jaká by měla být očekávaná hodnota po splacení
všech úvěrů v rámci iniciativy JESSICA? Jakým způsobem bude sdíleno riziko mezi manažerem FRM a HF/Regionální
radou? Pouze přiměřená cena/výnos či sdílené riziko může otevřít prostor pro nabídku výhodných produktů držitelům
projektů.
Podle vašeho vyjádření by JESSICA financování mělo být primárně zaměřeno na projekty, které jsou 'selháními trhu' ze
své povahy (např. brownfields). Je obecně obtížnější pro takovéto projekty získat komerční úvěr a JESSICA by měla
těmto projektům pomoci. Zároveň očekáváte, že komerční banky budou tyto projekty kofinancovat. Ale důvodem tržního
selhání bylo to, že tyto projekty nevytvářející dostatečné příjmy, které by komerční úvěry splatily. JESSICA
financování může snížit cenu úvěru, ale nutnost splatit úvěr zůstává a je velmi pravděpodobné, že tyto projekty
nebudou schopni splácet ani zvýhodněné úvěry JESSICA. Proto si nemyslíme, že existuje mnoho takovýchto projektů,
které by banky zvažovaly kofinancovat, protože riziko neúspěchu je příliš vysoké. To je jistě také případ možných
soukromých vlastníků projektů financovaných nástrojem JESSICA (např. developeři). Uvažovali jste o redefinici tohoto
přístupu?
Jaký je poměr veřejné podpory u prostředků FRM a bankovního kofinancování? Na posledním semináři bylo zmíněno, že EIB
bude mít zkušenosti z jiných JESSICA fondů v Evropě a z jejich jednání se zástupci Evropské komise. Je v této věci
nějaký pokrok?
Pokud jsme pochopili správně v obchodním plánu není fixní počet projektů. Nicméně, jakmile předložíme seznam
preferovaných projektů a nějaký projekt z tohoto seznamu by nemohl být z nějakého důvodu realizován, musíme být
schopni nahradit jej jiným projektem představeným v obchodním plánu (tj. nemůžeme předložit zcela nový projekt).
Rozumíme tomu správně?
Dle českých zákonů musí obce a organizace zřízené obcemi při poptávání finančních služeb postupovat dle zákona o
veřejných zakázkách. Proto bychom se chtěli zeptat, zda-li bude těmto pravidlům podléhat i čerpání prostředků z FRM.
Jak bude ošetřena povinnost obcí/měst = veřejných zadavatelů vybrat dodavatele úvěru v rámci zadávacího řízení podle
zákona o veřejných zakázkách? Bude muset správce FRM vstupovat do zadávacích řízení a v rámci nich
obcím/městům úvěry z FRM nabízet spolu s jinými dodavateli úvěrů, nebo si obec/město bude moci o tento úvěr požádat
bez realizace zadávacího řízení? Tzn. bude zde existovat nějaká výjimka ze zadávacího řízení podle zákona o veřejných
zakázkách?
Jak bude ošetřena možnost zařazení téhož projektu do portfolia více uchazečů?
Předpokládá se existence více fondů městského rozvoje? Jsou již známa města, pro které by měl příslušný fond
městského rozvoje fungovat?
Bude u všech dokumentů vystavených třetími stranami a učiněných v českém jazyce vyžadován jejich
úředně ověřený překlad?
Bude k prokázání splnění kvalifikace, tj. základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních
předpokladů, možné použít výpis ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tak jak to umožňuje § 127 (4) zákona č.
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách? Podle zákona o veřejných zakázkách tento výpis nahrazuje výpis z evidence
Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o daních, potvrzení o neexistenci nedoplatků na sociál.
zabezpečení , čestná prohlášení týkající se nekalé soutěže, insolvence, likvidace, nedoplatků na zdravotním
pojištění, disciplinárních trestů a rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek a dále nahrazuje výpis z
obchodního rejstříku, doklad o oprávnění k podnikání, doklad o členství v komoře, je-li povinné, a doklad o
odborné způsobilosti, je-li nutná podle zvláštních předpisů.
Ohledně rizika: Bude za případné nesplácení úvěrů z FRM nést riziko manažer nebo to bude investiční rada FRM,
která poskytnutí zdrojů finálně schvaluje?
Bude-li FRM poskytovat úvěry se zvýhodněnou, tj. velmi nízkou úrokovou sazbou, lze to chápat jako veřejou
podporu (a) u firem, (b) u měst, pokud budou jejich projekty generovat zisk (např. projekt regenerace a prodeje
průmyslové zóny)? Pokud ano, kdo stanoví způsob jejího výpočtu (EIB, RR) a jaký bude výpočet samotný (např. obdobně
jako u zvýhodněných úvěrů ČMZRB bude odvozen z rozdílu nabízené sazby vůči tržnímu benchmarku?).
Otázka č. 14 - Očekávaná úroková míra
Otázka č. 13 - Očekávaná míra návratnosti prostředků FRM
Otázka č. 12 - Projekty s nižším potenciálem generovat příjmy
Otázka č. 11 - Veřejná podpora
Otázka č. 10 - Změny v projektovém portfoliu
Otázka č. 8 - Veřejné zakázky
Otázka č. 7 - Aplikace zákona o veřejných zakázkách
Otázka č. 6 - Stejný projekt v nabídkách více FRM
Otázka č. 5 - Počet FRM
Otázka č. 4 - Ověřený překlad
Otázka č. 3 - Prokázání splnění kvalifikace
Otázka č. 2 - Rizika
Otázka č. 1 - Veřejná podpora