Využívání integrovaných přístupů v období 2014-2020

Nové programové období přináší pro Českou republiku řadu změn, se kterými se musí vypořádat. Jednou z nich je také aplikace integrovaných přístupů, které mají být v novém programovém období využívány mnohem intenzivněji než nyní. Regionální rada ROP Moravskoslezsko v rámci programu Chytřejší kraj připravuje pro Moravskoslezský region využití integrované územní investice pro ostravskou aglomeraci, společný akční plán pro zaměstnanost a vzdělávání a v podprojektu Připravený venkov podporuje Moravskoslezský kraj přípravu místních akčních skupin jako nositelů komunitně vedeného místního rozvoje v kraji. Jaké jsou hlavní atributy integrovaných přístupů?

Integrované přístupy v pravém slova smyslu zahrnují jak zapojení všech relevantních aktérů do strategického plánování a řízení na evropské, národní, regionální i místní úrovni – tzv. princip partnerství, tak společné a provázané plánování a provádění jednotlivých rozvojových cílů a opatření v území. Využívání integrovaných přístupů v právě končícím programovém období zahrnovalo zejména realizaci Integrovaného plánu rozvoje měst (IPRM). V menší míře se pak objevoval tento přístup i v podobě integrovaných projektů, integrovaných plánů rozvoje území zaměřených na cestovní ruch nebo také v Paktu zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Veškerá tato opatření byla průběžně kontrolována pomocí monitorovacích zpráv, cíleně orientovaných analýz a studií. Mezi nejvýznamnější patří Evaluace stavu implementace Integrovaných plánů rozvoje měst z roku 2010 a Analýza možností a bariér uplatnění integrovaných přístupů v podmínkách ČR z roku 2011, která taktéž hodnotí současnou implementaci IPRM v regionech soudržnosti.

Pro programové období 2014-2020 se v rámci přípravy Dohody o partnerství a operačních programů v České republice diskutují integrované přístupy v podobě integrovaných územních investic (ITI), integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) a komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Prvky partnerství a integrace vykazuje i tzv. společný akční plán, jehož cílem je především zjednodušit administraci tzv. měkkých investic. Zároveň by měly všechny tyto nástroje mít několik společných charakteristických znaků. Prvním z nich jsou vzájemné synergie, kdy na sebe budou jednotlivé aktivity a investiční akce navazovat tak, aby se zvýšila jejich efektivita, ale především aby zajistily co největší přínos pro rozvoj daného území. Dalším společným znakem je existence integrované strategie, která má za úkol, kromě popisu nejdůležitějších synergií, definovat měřitelné cíle a pozitivní změny, jichž má být v území dosaženo, a které přesně odpovídají jeho potřebám. Integrovaná strategie musí rovněž obsahovat přesný harmonogram realizace všech opatření. Třetím společným znakem je partnerství. Pro hladký průběh implementace jednotlivých opatření a pro ztotožnění se všech aktérů s navrhovanou strategií, je partnerství na široké horizontální i vertikální úrovni nezbytné. Za zmínku stojí také potřeba vhodně zkombinovat přístup regionální politiky „zhora dolů“ (top down) s přístupem „zezdola nahoru“ (bottom up), které ve výsledku napomáhají ke konsenzuálnímu zpracování strategie.

V Moravskoslezském kraji připravuje Regionální rada v rámci programu Chytřejší kraj využití ITI pro ostravskou aglomeraci a v podprojektu Připravený venkov podporuje Moravskoslezský kraj přípravu místních akčních skupin jako nositelů CLLD v kraji.

Ondřej Hora

 

Související články

Práce na tvorbě integrovaných územních investic se v Moravskoslezsku rozběhly naplno

Jiří Krist: Metoda Leader se osvědčila

 

Nahoru

 
_THEME_LOGIN