Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Kam a proč investovat do vědy a výzkumu v Moravskoslezsku?

Na "proč" je určitě lehčí otázka než "kam". Protože věda a výzkum jsou jedním z mála nástrojů, který může Moravskoslezský kraj využít pro zajištění své konkurenceschopnosti, samozřejmě pokud dokáže vědecké výsledky přetvářet do inovací, o něž bude na trhu zájem. Vztah mezi inovacemi a hospodářským růstem lze doložit řadou empirických studií, respektive podívejme se, jak rychle se rozvíjí jihovýchodní Asie. "Kam"? Určitě ne všude. Jsme moc, moc malí - ať už jako region či dokonce jako ČR - abychom mohli být ve všem lepší než průměrní. Problém ale nastává, když se má říci, co má šanci uspět v globální konkurenceschopnosti, a co ne a podle toho jednat. V tomto kontextu se VŠB-TUO rozhodla, že definuje šest klíčových směrů, na jejichž rozvoj chce do budoucna soustředit svou pozornost: 1. Suroviny, energetika a ekologie; 2. Informační technologie; 3. Nové materiály, konstrukce a technologie; 4. Bezpečnostní výzkum; 5. Konkurenceschopné strojírenství; 6. Řízení, rozhodování a modelování ekonomických a finančních procesů. Za perspektivní považuji zejména propojování tradičních a nových výzkumných oblastí a metod, jako například využití matematického modelování v horninovém prostředí. Zároveň je zapotřebí zmínit potřebu investic do systému podpory výzkumu a inovací a jeho jednotlivých částí - zde je možné uvést výběr a podporu talentů, podpora transferu technologií, apod.

Co tedy považujete za klíčový faktor pro úspěch našeho kraje na tomto poli?

Jednoznačně dostatek motivovaných a schopných lidí umějících vzájemně komunikovat. A to jak výzkumných pracovníků, tak těch, kteří zajišťují transfer jejich výsledků do praxe, kteří řídí nástroje na podporu vzdělávání, výzkumu i inovací i samotných "decision makers". Evropské fondy nám, myslím, jasně ukazují, že máme problém s jejich efektivním využitím zejména kvůli nedostatku takovýchto lidí. Je podle mě naivní předpokládat, že z několika tříčlenných výzkumných týmů uděláme jako instituce díru do světa. A i když už nám štěstěna bude přát a nějaký průlomový poznatek s aplikačním potenciálem objevíme, pak je stejně naivní předpokládat, že si bez potřebného know-how zajistíme kvalitní právní ochranu svého objevu, případně na ulici potkáme investora, který nám pomůže z naší inovace udělat prodejní trhák. Proto si myslím, že je na jednotlivých aktérech v kraji - univerzity, samospráva, podniky - aby dokázali vytvořit funkční inovační systém, jehož jednotlivé části jsou tvořeny dostatečným počtem kompetentních lidí. V tomto ohledu nezbývá než poukázat na kroky činěné v tomto směru v Jihomoravském kraji.

Jaké jsou hlavní problémy výzkumu na univerzitách v našem regionu?

Nerad bych odpovídal obecně, když budu konkrétní, dotknu se jen několika "hlavních" problémů. Zároveň jde většinou o problémy, kterou jsou symptomatické pro celou ČR. Co se týče výzkumu, který je realizován na akademické půdě, vnímám tato klíčová omezení: neexistuje objektivní systém hodnocení kvality prováděného výzkumu, které by naše akademické prostředí přijalo za hodno respektování a na základě kterého by bylo možné rozhodovat, kdo si zaslouží budoucí podporu a kdo musí jít z kola ven. Druhé omezení se týká řízení univerzit, které představují díky stávající legislativní úpravě nejvíce zpolitizované systémy: každá univerzita má své fakultní senáty plus univerzitní senát, které rozhodují, kdo bude v managementu univerzity. Ten se tak pak nejednou dostává do područí zájmů té či oné fakulty, skupiny zaměstnanců a nemůže tak často udělat potřebná radikální opatření. Nemalý negativní vliv sehrává i to, že to máme do Prahy ze všech nejdále - ona možnost být přítomen na jednáních různých komisí či být v častém kontaktu s lidmi, kteří navrhují či dokonce rozhodují o podobě podpory výzkumu v ČR, hraje nemalou roli.

Co podniká samotná VŠB, aby byla hnacím motorem výzkumu a inovací v kraji?

Určitě se chceme dále profilovat jako univerzita spolupracující s podniky na řešení praktických problémů. Smluvní výzkum za rok 2010 činil téměř 65 miliónů korun, což představovalo 3,5% z celkových příjmů. V souvislosti s již rozběhnutými projekty výzkumných center, včetně ostravského superpočítače IT4Innovations, předpokládáme další růst objemu smluvního výzkumu s aplikační sférou. Získali jsme řadu projektů v řádu stovek miliónů korun na podporu mladých výzkumných pracovníků, přilákání odborníků ze zahraničí, na popularizaci vědy mezi mladými lidmi či na práci s vyhledáváním talentů. Do budoucna vnímám potřebu soustředit významnou část pozornosti na oblast transferu technologií, a to počínaje identifikací zajímavých nápadů přes jejich transformaci do tržních produktů až po podporu zakládání firem, které s nimi budou obchodovat.