Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Celkem 30 zkoumaných operačních programů Evropské unie zaměřených na podporu podnikání poskytlo přímou nebo nepřímou podporu v hodnotě přes 46 miliard eur více než 800 000 firem, z toho necelých 90 % využily malé a střední podniky. Díky tomu bylo vytvořeno více než 625 000 pracovních míst, zastavěno řada hektarů volných ploch a čtverečních metrů vytvořených kanceláří. Například v sedmi hodnocených programech z Velké Británie pomohlo 7,5 miliard eur vytvořit 15 miliard nových tržeb, tedy dvojnásobek původní investice.

Autoři zprávy zkoumali u třiceti největších, na podnikatele zaměřených programů dosažené úspěchy v počtu nových nebo udržených pracovních míst, ve zvýšení produkce a ve zvýšení produktivity práce. V případě zaměstnanosti byla však data použitelná jen u 24 programů, v případě produkce jen u 7 programů, v případě produktivity jen u 3 programů. Vyšlo tak najevo, že přestože většina hodnocených programů deklarovala zaměření na zvýšení konkurenceschopnosti a podnikatelské aktivity, nevytvořila dostatečný aparát, který by dokázal, že k tomu díky finanční podpoře programů došlo. Proto bylo velmi obtížné hodnotit u prezentovaných úspěchů přímou souvislost s vynaloženými finančními prostředky a způsobem jejich využití, i s vědomím, že řada efektů se u firem může projevit až s dlouhodobějším zpožděním. Nadto je až nemožné pokoušet se o benchmarking jednotlivých programů, každý užíval svou vlastní metodiku. U mnoha z nich nebylo například možné zjistit, jde-li v případě vykazovaných nových pracovních míst o vytvořená nebo již existující uchráněná pracovní místa. Za podpořené firmy navíc řada programů považovala kromě příjemců dotací nebo půjček také ty firmy, které byly v rámci poradenských služeb pouhými příjemci základních informací o poskytované podpoře.

Evaluační studie uvádí dva obecné typy zaměření programů:

• modernizace a diverzifikace existujících podnikatelských struktur - s cílem transformovat produkci od nízké k vyšší přidané hodnotě

• zaplnění mezery na trhu v počtu podnikatelských subjektů
  • podporou rozvoje mikro firem nebo zakládáním nových podniků
  • integrací zahraničních firem do domácích hodnotových řetězců
  • udržením velkých podniků v regionech.

Tato zaměření byla naplňována pomocí následujících nástrojů:

• přímá forma podpory:
  • dotace - užívané zejména v rozvíjejících se zemích z důvodu nedostatkové kapitálové vybavenosti místních firem, ve vyspělých zemích je znatelný trend záměny tohoto typu nástroje za úvěrové a kapitálové nástroje
  • úvěry - prakticky nulové krátkodobé zhodnocení s velkým vlivem externích faktorů, o to účinnější jsou však efekty dlouhodobého charakteru s pozitivním vlivem na udržitelnost projektů
  • kapitálové podíly v podnicích - týká se především malých a středních podniků v jejich raném období s nízkou kapitálovou vybaveností, ale očekávanou vysokou návratností investic
• nepřímá forma podpory:
  • poradenství a konzultační podpora - nejvhodnější v kombinaci s přímými nástroji podpory
  • networking a clustering - úzce souvisí s poradenstvím, konzultacemi a aktivitami v oblasti transferu technologií
  • budování infrastruktury - k ověření návratnosti bude potřeba delší časové období

Z evaluační zprávy vyplývá, že nelze určit optimální univerzální nástroj na podporu podnikání. Účinnost jednotlivých nástrojů souvisí s místní podnikatelskou kulturou a prostředím, s demografickými aspekty, hospodářskými podmínkami, flexibilitou pracovních trhů, rozpočtovým zdravím, sociální i zdravotní politikou a tak dále. Zobecnit určitý typ podpory a jeho výši v určitém typu regionu je prakticky nemožné.

Nelze ani přesvědčivě zhodnotit, mají-li vynaložené prostředky větší efekt prostřednictvím přímých nebo nepřímých nástrojů, nepřímé nástroje jsou nicméně užívané v nepoměrně větším rozsahu a jejich využití vykazuje efektivitu například ve Velké Británii, kde jsou vhodně doplňovány úvěry a kapitálovými nástroji - například majetkovými podíly v začínajících firmách. Obecnou pozorovatelnou tendencí ve všech evropských zemích je snaha diverzifikovat a kombinovat nabídku nástrojů.

Dotace mají silný pákový efekt a nejsnadněji doložitelné zvýšení investic v přepočtu na zaměstnance. Dotační tituly ale čím dál tím více zpřísňují svá výběrová kritéria s cílem vybírat jen nejspolehlivější firmy, a nabízí se proto otázka, jestli se firma, která tato přísná kritéria splní, nakonec na trhu neudrží sama s pomocí jiných zdrojů. I proto zpráva navrhuje implementační dotační systémy na podporu podniků tvořit s co největší opatrností a doprovodit jejich realizaci spolehlivým monitorovacím systémem.

Pro spolehlivé fungování úvěrových a kapitálových nástrojů se vyplatilo investovat do manažerských kompetencí na korporátní finance, mnoho úvěrových fondů mělo problém s naplňováním cílů a identifikací investic s vysokou kvalitou (schopností splácení a udržitelnosti), řada firem navíc byla navyklá na dotace a půjčky si obvykle obstarávala u soukromých bank. Ukázalo se, že největšího efektu bylo dosaženo kombinací soukromého a veřejného financování v souvislosti se zralejšími projekty ve stabilizovaných podnicích se zaměřením na výzkum a vývoj. Otázkou zůstává, zda firmy, které tohoto prostředku uměly využít, veřejnou podporu vůbec potřebují. I proto se orientovala úvěrová podpora především na start-up firmy, začínající firmy.

Investice do kapitálu začínajících nebo rozvíjejících se podniků se ukázaly jako účinné v případě potřeby rozvíjet, chránit a komercionalizovat nové technologie a facilitovat zavádění inovací. Typické bylo značné časové zpoždění efektů investic, velká nejistota a požadavky na transparentnost podniků a v neposlední řadě vysoká nejistota. Tyto investice prostě vyžadují počítat s tím, že řada projektů bude odepsána jako neúspěšná.

Role networkingu a clusteringu se projevila přínosná pro přímo zapojené partnery v sítích, dopady na ekonomiku byly nepatrné. Mohou nicméně plnit také roli identifikátorů skutečných sektorových problémů a pomoci hledat řešení pro podnikatele prostřednictvím sdílení znalostí.

Podpora podnikání ve sledovaných programech kromě zvýšení zaměstnanosti podpořila také místní a regionální dodavatelské řetězce, pomohla facilitaci a přenosu technologií do komerční sféry a napomohla trhům tam, kde by nedostatek kapitálu mohl bránit rozvoji nových nebo rozvíjejících se podniků. K diskuzi zůstává, zda je veřejná podpora v takových případech nezbytná a jak tyto případy spolehlivě vyhodnotit.

Související odkazy:

• Work Package 6: Podpora podnikání a inovací v programovacím období 2000—2006 - shrnutí (en)
• Work Package 6b: Analýza výsledků a dopadů 30 programů kohezní politiky s největšími investicemi do podpory firem (en)