O technologické připravenosti regionů ČR pro zvyšování konkurenceschopnosti, Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Podle 5. kohezní zprávy je přístup k vysokorychlostním informačním a telekomunikačním sítím klíčovým faktorem konkurenceschopnosti, který je určující pro schopnost regionů působit na globálním trhu a využívat jeho rozsahu. Z hlediska krajů je důležitá dobře rozvinutá síť elektronických komunikací, protože umožňuje rozvíjet ekonomickou činnost i mimo tradiční ekonomická centra.

Technologická připravenost přímo souvisí s cíli Strategie Evropa 2020 v oblasti inteligentního růstu, umožňuje totiž naplnit cíle ve vzdělávání na všech úrovních, výzkumu, partnerství, inovacích a kreativitě. Vláda ČR stanovila ve vztahu k cílům Strategie Evropa 2020 národní cíle, definované v Národním programu reforem ČR 2011. Ve státní politice v elektronických komunikacích „Digitální Česko“ jsou stanoveny tyto cíle:

zajistit do roku 2013 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve všech obydlených lokalitách ČR s minimální přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s a ve městech alespoň 10 Mbit/s
dosáhnout do konce roku 2015 využívání služeb eGovernmentu u minimálně 50% občanů a 95% podniků.

Základním problémem v ČR v oblasti technologické vybavenosti je nedostatečné pokrytí území vysokorychlostním internetem. Česko zaostává za průměrným počtem vysokorychlostních přípojek na 100 obyvatel v zemích OECD i EU. Počet vysokorychlostních přípojek na 100 obyvatel v ČR činil v roce 2009 dle údajů ČSÚ 19,5 průměr v zemích OECD byl 23,3 a průměr v zemích EU 24,8 (statistiky MPO a ČSÚ). Vybavenost domácností vysokorychlostním internetem je v ČR také nižší: vysokorychlostní internet mělo v roce 49 % domácností oproti průměru EU 56 %. V roce 2009 u nás využívalo internet 60,5 % obyvatel, zatímco průměr EU činí 65 %. Procento uživatelů internetu je nízké zejména u vyšších věkových skupin nad 55 let.

V České republice je dále problematická i celková počítačová gramotnost obyvatel. Počítačová gramotnost je chápána jako schopnost pracovat s nejčastěji používaným programovým vybavením a používat internet ke komunikaci, k vyhledávání a zpracování informací. Dle výzkumu agentury STEM/MARK pro Ministerstvo informatiky ČR v roce 2005 činil podíl počítačově gramotných v populaci 18 – 60 let pouhých 27 %. Schopnost používat počítač byla prokázána u 66 % obyvatel, avšak u 39 % bylo zjištěno, že tato schopnost není na úrovni počítačové gramotnosti, protože uživatelům chybí všestranné schopnosti práce s počítačem. Velmi nízká pak byla schopnost pracovat s počítačem v kategorii nad 60 let, kde neumělo vůbec pracovat s počítačem 86 % osob.

Ve srovnání jednotlivých krajů z hlediska využívání informačních a komunikačních technologií, je zaznamenán u všech regionů viditelně rostoucí trend, s výraznějšími meziregionálními rozdíly v případě využití osobních počítačů a v návaznosti na to i internetu.

Jednotlivci používající vybrané informační a komunikační technologie podle krajů v % (v pořadí dle r. 2009)

Osobní počítač
Př.	Kraj	2007	2008	2009
1	PHA	64,8	68,2	71,2
2	SČ	55,7	57,8	62,8
3	JM	54,1	58,0	62,0
4	PL	50,5	55,0	61,7
5	HK	53,4	57,6	61,1
6	ZL	49,0	54,8	61,1
7	KV	53,4	56,9	61,0
8	JČ	51,9	56,9	59,9
9	PA	52,5	56,0	59,5
10	VY	51,1	55,2	59,5
11	MS	50,5	54,0	58,3
12	OL	45,8	49,8	57,3
13	ÚS	44,3	48,1	52,3
14	LI	44,7	47,0	48,9
	CZ	52,5	56,3	60,6

Internet
Př.	Kraj	2007	2008	2009
1	PHA	60,9	65,4	69,2
2	SČ	49,9	53,8	60,1
3	PL	44,5	50,9	59,4
4	KV	44,3	51,2	58,4
5	ZL	43,5	50,8	58,4
6	JM	47,9	52,9	58,2
7	HK	47,7	53,1	57,9
8	PA	47,3	52,0	56,6
9	VY	46,4	50,9	55,9
10	MS	44,3	49,4	54,4
11	JČ	45,1	50,7	53,9
12	OL	39,2	43,5	52,3
13	ÚS	38,3	42,4	48,6
14	LI	38,6	42,4	45,9
	CZ	46,7	51,7	57,3

V ČR je také nízká elektronizace veřejné správy. Jak dokládají data ČSÚ z dubna 2011, podíl jednotlivců vyžívajících internet ve vztahu k veřejné správě v ČR činí 23 %, zatímco v zemích EU dosahuje tato hodnota 41 %. V ČR jen 6 % jednotlivců využívá internet pro on-line vyplnění formuláře pro veřejnou zprávu, zatímco průměr EU činí 21 %.

V případě podniků je vybavenost informačními a telekomunikačními technologiemi v ČR podobná jako průměr EU a v řadě ukazatelů dokládajících vyžití internetu v podnicích za různými účely ČR dokonce převyšuje průměr EU. V ČR je vysokorychlostním internetem vybaveno 86 % podniků, což je údaj zcela shodný s průměrem EU. ČR ale zaostává za průměrem EU, pokud jde o přímé využití internetu zaměstnanci.

Jiný problém se týká dostupnosti IT odborníků. Jejich celkový počet sice roste, ale stoupá také poptávka po nich, a naše vzdělávací soustava není schopna vychovat jejich dostatečný počet. Poměrně velký počet IT odborníků navíc odchází do zahraničí. Meziregionální rozdíly v počtu IT odborníků jsou poměrně značné. Celkový počet odborníků v oblasti IT narůstá – zejména díky vývoji v Praze, Středočeském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji, v jiných regionech je však personální vybavenost IT odborníky i její vývoj zcela nevyhovující (především Karlovarský kraj).

S pilířem Inovace souvisí velmi nízká míra vzniku původních inovací v ICT v ČR i nízká míra zapojení našich subjektů do strategických projektů mezinárodního významu. Klíčové strategické služby pro ICT, jež jsou v České republice využívány, buď nejsou vůbec provozovány či řízeny v České republice, anebo na jejím území je provozují významné světové globální firmy.

Index konkurenceschopnosti dle Světového ekonomického fóra (září 2010) zahrnuje:

Indikátor	Definice
Dostupnost nejnovějších technologií	V jakém rozsahu jsou dostupné nejnovější technologie?
Schopnost firem absorbovat nové technologie	V jakém rozsahu absorbují podniky nové technologie?
PZI a transfer technologií	Do jaké míry přinášejí přímé zahraniční investice do země nové technologie?
Počet uživatelů internetu	Odhad počtu uživatelů internetu na 100 osob
Počet vysokorychlostních přípojek k internetu	Počet pevných vysokorychlostních připojek k internetu na 100 osob
Šířka přenosového pásma z / do zahraničí	Kapacita internetového přenosu (Mb/s) na 10 000 obyvatel

Index konkurenceschopnosti regionů Evropské unie obsahuje indikátory čistě z oblasti ICT:

A	Domácnosti s vysokorychlostním připojením k internetu
B	Jednotlivci objednávající zboží nebo služby po internetu
C	Domácnosti s připojením k internetu
D	Podniky používající počítače jako % z celkového počtu firem
E	Podniky s připojením k internetu
F	Podniky s webovou stránkou nebo domovskou stránkou
G	Podniky používající Intranet
H	Podniky používající interní síť
I	Zaměstnanci pracující v podnicích používajících Extranet jako % zaměstnaných osob celkem
J	Zaměstnanci pracující v podnicích s připojením k internetu jako % zaměstnaných osob celkem

Návrh rozpracování pilíře Technologická připravenost na úrovni krajů v České republice

Návrh rozpracování vychází z indikátorů navržených RCI EU. Je rozšířen o další ukazatele s relevancí pro Českou republiku a specificky pro úroveň krajů. Jedná se o, kromě ukazatelů konečného stavu (1. úroveň ukazatelů):