Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Ex post evaluace podnikání a inovací se kromě směřování podpory kohezní politiky Evropské unie věnovala také národním politikám jednotlivých členských států.
Z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla na podporu podnikání a inovací v období 2000-2006 vynaložena více než třetina celkových prostředků, více než 83 % z nich směřovalo k malým a středním podnikům. Dvě třetiny finančních prostředků směřovaly k příjemcům v rámci přímých finančních nástrojů - kromě dotací to byly také půjčky a investice do majetkového podílu v nově založených nebo rozšiřujících se firmách nebo také poradenské služby.
Napříč operačními programy byly identifikovány následující opakující se priority:

1.  Podpora produkce s vyšší přidanou hodnotou
2.  Podpora produktů a služeb založených na znalostech

Zde stojí za zmínku rozdíl v přístupu například mezi Irskem a Českou republikou, zatímco v Irsku byly podporovány sektory farmaceutického průmyslu, biotechnologie, ICT nebo zdravotní péče, v České republice kreativní sektory jako marketing, design, ale také konzultační služby

3.  Podpora zavádění inovací (týkalo se hlavně EU 15)
4.  Zmírňování vzniku tzv. duálních ekonomik

V Irsku to například znamenalo podporu high-tech zahraničních investic, ale současně také low-tech domácích podnikatelů. Pro změnu v Maďarsku a Maltě to byla kombinace podpory zahraničních investic, ale zároveň také místních dodavatelských vazeb a požadavků na reinvestice

5.  Dosahování vyrovnaného růstu, snižování disparit (vyrovnání rozdílů)

V České republice či Finsku šlo o snižování rozdílů mezi urbánními a rurálními oblastmi, v Německu mezi východem a západem, v Itálii mezi severem a jihem apod.

Na základě svých zjištění zpráva rozděluje členské státy EU do dvou skupin:

1.  Vyspělé státy - podporují inovace a využívají spíše než přímé nástroje finanční podpory, tzv. „leading edge", kterými jsou myšleny spíše určité impulsy či spouštěcí mechanizmy, než direktivně určené směry. Typickými příklady mohou být například podílové financování či metody vedoucí k produkci založené na znalostech, jejich sdílení, na inovativních přístupech a investicích do výzkumu a vývoje.
2.  Země dohánějící vyspělé státy - zaměřují se na restrukturalizaci a diverzifikaci ekonomik. Nejčastěji užívanými nástroji politik těchto států byla podpora podnikatelské infrastruktury, poradenský servis a dotační tituly.

Následující tabulky zobrazují ještě podrobněji členění jednotlivých států podle nástrojů, které byly charakteristické pro využívanou formu podpory podnikání a inovací v těchto státech i nástrojů, které jednotlivými zeměmi nebyly využívány vůbec nebo v zanedbatelném rozsahu. Každá ze skupin je navíc rozdělena podle zaměření zvolených nástrojů politik na inovace, výzkum a vývoj nebo spíše obecně na podporu podnikatelského prostředí.

Tab. 1 Skupina vyspělých států

Tab. 2 Skupina zemí dohánějící vyspělé státy

Zaměření podpory vykazovalo trend pomalého odklonu od snahy o restrukturalizace či diverzifikace (tedy snižování závislosti na jednom nebo několika málo produktech či oborech) s cílem zvýšit přidanou hodnotu produkce směrem k podpoře inovací a širší nabídce nástrojů nepřímé finanční podpory. Velkým kontrastem nadále zůstává velký podíl podpory velkých podniků nevratnými dotacemi, například ve Francii, Německu, Itálii, Polsku, Velké Británii nebo v průmyslově orientovaném Slovensku.

Související odkazy:

• Work Package 6: Podpora podnikání a inovací v programovacím období 2000—2006 - shrnutí (en)
  
• Work Package 6a: Průzkum podpory podnikání a inovací v programovacím období 2000—2006 (en)
• Dostupné evaluační studie Evropské komise od roku 1989